Pod lupou Ewingův sarkom a osteosarkom

Píše se rok 2010 a Dr. Hamer žádá spřízněného právníka o pomoc při vyřízení žádosti o politický azyl pro ženu s dvanáctiletou dcerou. Do Norska uprchly z Německa. Důvod? Ohrožení dívky na životě. Zvratem bylo odmítnutí diagnostické punkce navržené kvůli podezření na Ewingův sarkom. Z pohledu státu si matka s dcerou dovolily příliš. Náraz byl tvrdý…

Číst více »

Není medicína jako medicína

Před lety jsem měla redakcí e-magazínu PHOENIX On-line přislíbeno, že mi „otisknou“ mini-sérii článků o Hamerově Germánské nové medicíně®. Úvodní text se líbil, nakonec z toho ale z neznámých důvodů sešlo… Protože mi přijde škoda, aby už hotový článek jen tak nečinně polehával v pomyslném šuplíku, můžete se do něj začíst teď a tady. Prakticky v nezměněné podobě. Vychází z jednoho z mých vůbec prvních příspěvků zde na blogu.

Číst více »

Viktor Emanuel von Savoyen je mrtev

Syn posledního italského krále zemřel v únoru letošního roku v Ženevě. Provázely ho skandály a opletačky s justicí.

Stál však také na samém počátku příběhu o „germánské“. Bez něho by s velkou pravděpodobností nedošlo v 80. letech minulého století k objevu pěti biologických přírodních zákonů. 

Dirk, milovaný syn Dr. Hamera, by však žil!

Číst více »

Novinka v mamografickém vyšetření. Anebo ne?

V roce 2010 vydalo nakladatelství Amici di Dirk Hamerovu knížku „Brustkrebs – der häufigste Krebs bei Frauen?“ (Rakovina prsu – nejčastější rakovina u žen?). Na straně 287 Dr. Hamer píše:

Číst více »

S léky se to má...

Symbolizují léky pokrok, jak je nám předkládáno? Víme, jak působí? Jen lokálně? A co mozek? Je z toho vynechán? 

Mám pro vás pár překvapivých odpovědí...

Číst více »

Vysoký krevní tlak a proč s ním (ne)bojovat

Zlom

Do roku 2008 se považoval za normální tlak 100 + věk. Poté byla světovou zdravotnickou organizací WHO stanovena hranice 140.[1] Šmahem pro všechny. Vše výš si dle svědomitých lékařů žádá „terapii“.

Číst více »

GNM® – reprodukovatelný fenomén

Školská medicína si zakládá na tom, že je medicínou založenou na důkazech (Evidence-based medicine). Jak ale naložit se zjištěním, že v oblasti biomedicínského výzkumu se výsledky stovek publikovaných studií nedaří zopakovat? Přitom reprodukovatelnost se vedle objektivnosti, kritičnosti a kontroly řadí k základním znakům vědy. Má-li se výsledek výzkumu prohlásit za vědecký fakt, musí ho potvrdit opakované testy. A stejných výsledků je třeba dobrat se nehledě na místo a tým, který test provádí. Jenže to, zdá se, bývávalo. O replikační krizi (nedostatečné reprodukovatelnosti) nejen v medicíně se hovoří již od roku 2000.

Germánská nová medicína® si je, pokud jde o reprodukovatelnost, jistá v kramflecích. Přesvědčit se o tom můžete ostatně sami. Předkládám vám vyjádření Dr. Hamera právě k tématu opakovatelnosti. (Původní text v němčině ZDE.) Jestliže se v „germánské“ zatím neorientujete, doporučuji vám neopomenout vysvětlivky pod čarou.

Číst více »

Jak nás může poznamenat ztráta blízkého člověka

 
Dr. Hamera přiměla zkoumat příčiny nemocí až vlastní nemoc. Nešlo mu na rozum, proč onemocněl zrovna rakovinou varlete a zrovínka v době, kdy se cítil být fyzicky na vrcholu svých sil. Teprve když si vzal pod drobnohled vlastní prožívání, začal tušit souvislosti. Psychicky byl dlouhé týdny na dně.

Svá tušení si chtěl přirozeně co nejdřve ověřit. Jakmile se proto uzdravil (podstoupil operaci), jal se vyptávat pacientů na klinice. A výsledek? Všichni pacienti do jednoho mu potvrdili, že si před tím, než jim byla diagnostikována rakovina, též prošli jistým martyriem. Příběhy se lišily jen obsahem. Ale i to začalo brzy dávat smysl.

Z dalšího výzkumu vyplynulo, že právě na obsahu konkrétního traumatizujícího prožitku závisí, jaký orgán rakovina "napadne".

Například šokující ztráta blízkého člověka, jakou si prošel Dr. Hamer, se pokaždé manifestovala jako rakovina vnitřních pohlavních orgánů – varlete u mužů a vaječníku u žen.

Řekněme si proč.

Číst více »

Jaký příběh vypráví osteoporóza

  
Ke „germánské" existuje jedna skvělá příručka. Za mne asi ten nejucelenější materiál, jaký se na německém knižním trhu k tématu kdy objevil.[1] Přitom je dobře srozumitelný i pro laiky. V bichli je opravdu radost listovat. I díky podrobnému rejstříku, který hledání výrazně usnadňuje. Kdo četl můj velký eBook, ví, že se na tuto „encyklopedii“ poměrně často odvolávám. Dnes vám z ní předkládám příběh, který hezky osvětluje příčinu osteoporózy. Plné pochopení vyžaduje alespoň základní znalosti Hamerovy GNM®. Při čtení si prosím všímejte časového rámce.

PŘÍBĚH

Anně (jméno se v původním textu neobjevuje, pozn. autorky), pravačce, byla ve věku 47 let v rámci preventivní prohlídky, jejíž součástí bylo i vyšetření měřící kvalitu kostní tkáně, překvapivě zjištěna „manifestní osteoporóza“ (srpen 1999).[2] Proč překvapivě?

Číst více »

Je nemoc smůla a zdraví štěstí? A jak je to s tou obávanou rakovinou prsu?

Pokud jde o první otázku v nadpisu, budete patrně kývat hlavou na souhlas. Nic proti tomu. Po štěstí touží snad bez výjimky každý a zdravotně fit chceme být také všichni. Pokud se nám být tělesně a duševně svěží z nějakého důvodu nedaří, máme zpravidla pocit, že je nám štěstí na hony vzdáleno. Jenže tak jednoduché to není. Jak zdraví, tak nemoc jsou ve své podstatě moudré stavy a se štěstím nijak nesouvisí. Pochopit to můžeme, pokud se oprostíme od převažujícího jednostranného náhledu na nemoci a začneme na tento fenomén pohlížet jinou optikou. Před více než 40 lety se o to pokusil německý lékař Dr. med. Mag. theol. Ryke Geerd Hamer. Z jeho výzkumu následně vzešla pětice biologických přírodních zákonů platných jak pro lidi, tak zvířata.

Číst více »

Můj přítel sněhulák

Aby nevznikla mýlka, já ledového panáka za přítele nemám. Sněhuláka si za kamaráda vybrala jedna malá holčička. A proč vám příběh o tomto netradičním přátelství předkládám?

Za prvé je na něm hezky vidět, že když se prokoušeme Germánskou novou medicínou®, může to změnit náš pohled na řadu věcí, které nás do té doby tu více, tu méně lekaly. Za druhé jde o skvělou ukázku toho, jak se dají řešit problémy prakticky. Praktické řešení má moc vyřešit problém jednou provždy. Jak? Tím, že zabrání recidivě – opakovanému, jako šok vnímanému dramatickému prožitku, na který jsme nebyli připraveni, a to včetně následků ve formě nemoci. (Koho by zajímal výchozí text, může mrknout na Zprávy z terénu na webu jednoho z prvních "žáků" Dr. Hamera, Ing. Helmuta Pilhara.)

Nyní už ale k samotnému příběhu, jak jej zachytil strýc onoho malého děvčátka:

V lednu dostala moje dvacetiměsíční neteř horečku. V té době bydlela s maminkou u prarodičů, mých rodičů. Asi po třech dnech, kdy ji to odpoledne sužovala obzvláště vysoká horečka, se malá zničehonic zklidnila a na krátko ztratila vědomí (absence). Přitom se jí zkřivily směrem dovnitř v křeči ruce a zmodraly rtíky. K sobě přišla asi po půl minutě až minutě. A okamžitě se rozplakala... Pokus srazit horečku za pomoci čípků a studených zábalů nohou vyšel naprázdno. Vrátila se...

Číst více »

Známé vs. neznámé

Tonička spadne z kola, odře si koleno a pláče. Rodiče se ji snaží utišit. Doma ránu omyjí a zastříknou dezinfekcí. Dál už to ale neřeší. S klidem to nechají na matce přírodě. Vědí, že si s odřeninou poradí – časem se vytvoří strup, který o pár týdnů později sám (!) odpadne.

Zrovna tak neplašíme, když si náš potomek zlomí ruku. Víme, že za pár týdnů zlomenina sama (!) sroste. Jen půjde o náročnější cestu než u zmíněné odřeniny – povede přes ambulanci lékaře a napatlání divné hmoty na ruku.

Dva „malé“ zázraky, nad kterými se nikdo nepozastavuje.

Číst více »

Pomalý, zato spolehlivý...

... zabiják.

A o čem je řeč? O stresu, příznaku moderní doby.

Není ovšem stres jako stres. Nejspíš to víte. Eustres, spojený s pracovní schůzkou, zkouškou či svatbou, například, nám neškodí. Zlepšuje naše výkony a my ho pociťujeme jako snesitelné napětí. Distres naše každodenní fungování naopak ztěžuje a námi podávané výkony kazí. Často ho navíc doprovází kamarádka úzkost. Stanovit, kudy vede hranice mezi oběma stresy, je obtížné, ne-li zcela nemožné…

Germánská nová medicína® nabízí poněkud jiný úhel pohledu na stres. Dr. Hamer přišel výzkumem na to, že stresovou reakci aktivují v těle – de facto okamžitě – také naše šokující prožitky, resp. tzv. biologické konflikty. 

Číst více »

Co má společného závrať a padající hrnec?

Jak byste reagovali, kdyby se někomu z vašich blízkých začala zničehonic šíleně motat a ukrutně bolet hlava, navíc by zbledl a vy mu sotva nahmatali puls? Sáhli byste po mobilu a zavolali záchranku? Pravděpodobně ano. Panika by si to žádala. Zachovat stoický klid by patrně zvládl jenom pokročilý student zákonů a zákonitostí medicínského systému Germánské nové medicíny® Dr. Hamera.

O co by se přitom opíral?

Vycházel by z toho, že s největší pravděpodobností udeřila ona obávaná „hodina pravdy", resp. „krize" – „krize" hojivé fáze jistého aktuálně spuštěného „zvláštního programu"[1]. Byl by proto ve střehu, ale víceméně klidný.

Tady na blogu jsem se o „krizi" zmínila prvně v příběhu o dvanáctiletém Simonovi, kterého, jak si možná vzpomínáte, sužovaly epileptické záchvaty. Podruhé pak o ní byla řeč ve třetí části blogu o horečce. Dnešní setkání tak je třetí v pořadí.

Odvyprávím vám příběh muže (do originálu můžete nahlédnout TU), jehož manželku během přípravy snídaně překvapila zdravotní indispozice. Onoho muže to však nezaskočilo a ani nepřimělo v panice vytočit číslo záchranné služby. Díky znalostem GNM® totiž věděl, proč k tomu došlo (po konkrétním prožitku ovšem bylo třeba ještě pátrat) a že brzy bude po všem. 

Číst více »

Horečka – zlo, nebo dobro? 3.

Vládnete-li němčinou, můžete si celý text přečíst na Christianově webu Informationsdienst Joswig v rubrice „Neue Medizin“.

Příčina rakoviny plic (příklad):

(Jedinou) příčinou rakoviny plic (karcinomu plicních sklípků) je prožitek strachu ze smrti znamenající pro lidský organismus biologický konflikt. Jde o to, že se náhle a naprosto nečekaně dostaneme do nějaké pro nás dramatické až šokující situace, na kterou jsme se nemohli předem připravit a kterou si nadto prožijeme v psychické izolaci. Je to moment, kdy nejsme vůbec s to reagovat rozumově a ovládá nás emoce strachu. 

Číst více »

Horečka – zlo, nebo dobro? 2.

V "jedničce" jsme do problematiky horečky jemně vpluli. Ve "dvojce" nás proud zanese o pořádný kus dál. Ráda bych vás totiž seznámila s textem z pera Christiana Joswiga, pilného šiřitele poznatků o biologických zákonitostech zastřešených pojmem Germánská nová medicína®. Christian tu s námi bohužel už není. Zemřel před lety ve věku 54 let. Jeho článek je však stále dohledatelný na webové stránce Informationsdienst Jowig v rubrice „Neue Medizin“. Jde o překlad první části. Jak jsem koupila, tak prodávám.

Horečky se není třeba bát

(Autor: Christian Joswig)

„Normální“ teplota lidského těla je asi 36 až 37 °C. Při vyšších hodnotách se mluví o zvýšené teplotě a horečce. Za vysokou horečku se považuje tělesná teplota přesahující 39 °C. Ve školské medicíně sice nepanuje jednotný názor, často se v ní však hovoří o tom, že by se měla horečka snižovat v případech, kdy vystoupá nad 40 °C nebo přetrvává delší dobu a jedince silně vysiluje. 

Nauka o výživě

Abychom si fenomén horečky vysvětlili, musíme začít zeširoka a podívat se na okolnosti látkové výměny a také téma výživy (ostatně dosti zajímavé). 

Číst více »

Horečka – zlo, nebo dobro? 1.

K čemu je horečka dobrá? Má nějaký biologický smysl? Podle Germánské nové medicíny® Dr. Hamera jednoznačně ano. Podobně jako každý jiný proces v těle. Pojďme na to ale od začátku…

Horečka, či potenciálně smrtící hypertermie?

Věděli jste, že je tělesná teplota velmi individuální a závisí na různých faktorech? Kupříkladu na denní době? Nejnižší je ráno (kolem šesté) a maxima dosahuje v odpoledních hodinách (od 16 do 18 hod.). Výkyvy teploty má na svědomí ale také věk, těhotenství, fáze menstruačního cyklu nebo to, zda se cítíme sytí. 

Číst více »

V hledáčku epilepsie

Kde je u epileptických záchvatů zakopán pomyslný pes, akademická medicína dodnes netuší. Hledá příčinu, kde se dá. Germánská nová medicína® Dr. Hamera oproti ní přesně ví, odkud vítr fouká. A protože příklad řekne víc než suchá teorie, jeden takový tu dnes posdílím. Kdo by rád i vysvětlení tohoto fenoménu, ten se také dočká. Ve druhé části.

Simonovi bylo 12 let a už pět let trpěl záchvaty. K prvnímu došlo ausgerechnet na dovolené v zahraničí. Pro oba rodiče to byl obrovský šok.

Číst více »

Pravda vás osvobodí, ale…

… nejprve vás nase.e. Tak zní titul Glorie Steinem (k zakoupení např. na Amazonu). Knihu jsem nečetla, ale její název mi hovoří z duše. V posledních jedenácti letech jsem se totiž zásadně na... třikrát. Poprvé když mě bývalý přítel vyvedl z omylu, že stávající struktury pracují pro mé blaho. Podruhé když jsem poodhrnula závoj (spíše tlustou deku) halící dveře vedoucí k uvěřitelnější historii lidstva, než jaká nám je předkládána. A potřetí když jsem narazila na ne-mainstreamový medicínský model – Germánskou novou medicínu® Dr. med. Mag. theol. Ryke Geerda Hamera.

Číst více »

Bradavice – proč se objevují?

Vzpomínám si, jak jsem jako malá holka měla na palci ruky (bohužel už nevím které) bradavici. Ne a ne se jí zbavit. Nakonec to bradavici asi přestalo bavit, protože zmizela. Sama od sebe. To bylo radosti! No dnes už malá nejsem a také vím, co se nám ty nepříjemné potvůrky snaží říct. Ukážu vám to na jednom skutečném příběhu.

Číst více »