Ptáte se, jak lze Germánskou novou medicínu® Dr. med. Mag. theol. Ryke Geerda Hamera ověřit?
Zajímává vás, co hovoří pro její vědeckost?

Začněme tou vědeckostí:

Byť se ve vědeckém světě v posledních letech stále častěji skloňuje pojemkonsensus,
zůstává jedním ze základních pilířů moderní vědy zatím stále ještě ona stará dobrá
podmínka opakovatelnosti
(reprodukovatelnosti).

A je-li něco možné zopakovat, lze to i ověřit.

Medicínský model Dr. Hamera podmínku opakovatelnosti splňuje.

A proto je ho možné prohlásit za ověřitelný.

Konkrétně to znamená, že platnost jeho závěrů, potažmo zákonů může
KDOKOLIV, KDYKOLIV A NA JAKÉMKOLIV PŘÍPADĚ PŘEZKOUMAT.

A TÍM GNM® OVĚŘIT.

Rozviňme to ale trochu víc:

„Germánská“ se dívá na člověka jako na bytost o třech úrovních: psychika – mozek – orgán.
Toto je alfou a omegou Hamerova učení.

A jak tomu rozumět?

  • Veškeré procesy označované jako nemoci probíhají vždy na těchto třech úrovních.
  • Tyto procesy/děje jsou ve vzájemném souladu.
  • Jejich průběh je synchronní.

Zjistíme-li, že nějaký orgán vykazuje změny, např. v něm probíhá zánět nebo
rakovinné bujení,  je třeba mít na paměti, že do „hry“ je svým způsobem
zapojen též mozek a
jedinec má za sebou zkušenost adekvátního psychického prožitku.

-----------------

Nyní se podíváme na jednotlivé úrovně detailněji:

1) Psychika (Co se dotyčnému přihodilo?)

V GNM® se všechno točí kolem našich nejniternějších prožitků.
Ty jsou totiž dle zjištění Dr. Hamera prapočátkem veškerých nám známých nemocí
(vyjma otravy, zranění a chorob z nedostatku důležitých živin).

Nejde však o ledasjaké prožitky.

Tyto prožitky...

  • jsou z našeho pohledu dramatické a šokující,
  • nemohli jsme se na ně předem připravit,
    • nečekali jsme je,
    • vyhodily nás z vnitřní rovnováhy – takzvaně nás vykolejily,
    • prožili jsme si je v osamocení (jde jen a jen o naše prožitky).

Dále je charakterizuje to, že při nich nejsme schopni přiměřené reakce. Nejsme s to jednat.

Prožitky tohoto druhu mají dopad na naše myšlení.
Naše myšlenky
začínají ihned kroužit jen a jen kolem té jediné, pro naši duši zraňující situace.
Mentálně se tak snažíme co nejrychleji nalézt řešení „problému“...

To, že jsme v „něčem myšlenkově lapeni“, lze poznat mimo jiné i podle toho,
že ztratíme chuť k jídlu, máme potíže s usínáním, náš spánek není takový, jaký by měl být,
naše ruce a nohy jsou studené, tlak a pulz máme mírně zvýšený.
De facto se jedná o klasické příznaky stresu.

Pozor: Ne každý problém, kterým se ve své hlavě začneme zaobírat, je spouštěčem pozdější choroby!

Chceme-li odhalit, jaký konkrétní prožitek stál na začátku, tedy byl příčinou jistého onemocnění,
stačí se proměnit v Sherlocka Holmese. :) Pátrat ve své minulosti můžeme buď sami
(jsme-li dobře obeznámeni se
systémem GNM®), nebo s pomocí „průvodce".

2) Mozek

Mozek bývá považován za nejdůležitější orgán.
(Tento názor je již překonaný. Vědci přišli na to, že důležitější roli hraje srdce. Rozepsala jsem se o tom v tomto blogu.)

Z pohledu GNM® je důležité, že mozek řídí jednotlivé tkáně a orgány, potažmo funkce,
což lze prokázat pomocí výpočetní (počítačové) tomografie (CéTé).

Dr. Hamer objevil, že prožitky splňující všechny výše vyjmenované charakteristiky, resp. podmínky,
zanechávají v mozku svou stopu. Jakýsi viditelný otisk.

Ten můžeme zachytit a zobrazit pomocí zmíněné techniky CT.
(Jak takový otisk vypadá a jak se mění v průběhu času, popisuji ve velkém eBooku).

A teď to podstatné:

  Mezi šokujícím prožitkem (strach, úlek, hnus apod.) a stopou zanechanou v mozku,
existuje SOUVISLOST.


Prostě není náhoda, kde otisk vznikne.

3) Orgán (Jaké má dotyčný jedinec symptomy?)

Šokující prožitky mají vliv nejen na naši psychiku (nucené přemýšlení) a mozek (otisk prožitého),
ale skrz kompjůtr (mozek) ovlivňují i naše tkáně, orgány a nejrůznější tělesné funkce.

Na úrovni orgánu se adekvátně k druhu prožitku rozbíhají vždy určité změny.
Ty často
dříve nebo později
registrujeme jako nepříjemné symptomy nějakého onemocnění.

Tak jako existuje souvislost mezi prožitkem (strach, úlek, hnus apod.) a zasaženou částí v mozku
(stopa/otisk), existuje i SOUVISLOST mezi prožitkem a postiženým orgánem.

I ony si navzájem odpovídají.

To samé lze tvrdit také o vztahu mezi otiskem prožitku v mozku a orgánem zapojeným do „hry“.  

Vše probíhá v dokonalém souladu.

Synchronně.

Ztratím-li nečekaně někoho mému srdci blízkého, zareaguje na to jiná část mozku a jiný orgán,
než když mě vyvedou z míry něčí slova, která nebudu s to spolknout a/nebo strávit.

-----------------

Schematicky si to můžeme znázornit takto:

šokující prožitek >>>
>>> otisk (stopa) prožitého v mozku >>>
 >>> změny na příslušném orgánu.

-----------------

To, že všechny tři úrovně (psychika – mozek – orgán) „vykládají“ o stejné věci, skýtá možnost ověření!

-----------------

PŘÍKLADY:

 

úroveň psychiky

úroveň mozku

úroveň orgánu

1.

šokující prožitek:
obava, že zemřu hlady, tzv. existenční konflikt; např. že
zemřu hlady kvůli rakovině střev, protože nebudu moci jíst

otisk v mozkovém kmeni
bočně vpravo (viz obr. 1)

rakovina (karcinom) jater

2.

šokující prožitek:
nemohu něco strávit (Leží mi to v žaludku.");
často nepříjemnosti s rodinnými příslušníky
(např. kvůli společnému dědictví, kdy
si nemohu "vytáhnout" svůj díl)

otisk v mozkovém kmeni
bočně vpravo (viz obr. 1)  

rakovina (karcinom) žaludku

 3.

šokující prožitky:
a) ošklivý zážitek se sexuálním podtextem
(sex ale není hlavním problémem!),
většinou s osobou mužského pohlaví
b) konflikt ztráty, obzvláště ve vztahu babička-vnoučata

otisk uprostřed
mozkového kmene mírně vlevo
(viz obr. 1)

rakovina děložního těla -
- sliznice (levá část)


Obrázek 1:
Detail: vztah mozek (mozkový kmen) orgán
(Jedná se o „otisky" konkrétní skupiny prožitků v mozku, jež jsou propojeny se skupinou tkání/orgánů
vzniklých z vnitřního zárodečného listu (entodermu). Tyto body dané orgány ovládají.)

-----------------

Bohužel, díky neznalosti školské medicíny jsme v současné době odkázáni pouze
na dvě úrovně: 
úroveň psychiky a úroveň orgánu.
Známe-li symptom, můžeme si ověřit, že si jedinec prošel „peklem" odpovídajícího šokujícího prožitku.
Ověřit si dění na třetí úrovni – úrovni mozku – už ale jako laici, ne-lékaři, nezvládáme.

Dr. Hamer ovšem lékařem byl, a tak mohl zohledňovat všechny tři úrovně.
Začínal snímky z CéTéčka: Koukl na ně a měl jasno. :)
Ze snímků mozku dokázal vyčíst nejen to, co se děje na úrovni orgánu, ale i příčinu
zdravotní obtíže pacienta,
tedy jaký druh šoku si jedinec prožil.
Vše si posléze ověřoval v rozhovoru s pacientem a pomocí lékařských diagnostických metod.

-----------------

Po skončení výzkumu vměstnal Dr. Hamer své poznatky do přehledné tabulky:

Obrázek 2:
Vědecká tabulka Germánské nové medicíny®
Tabulka (rozměr cca 1 m x 1,5 m, zde staršího data) je uspořádána podle třech zárodečných listů.
Obsahuje informace ke všem třem úrovním: psychice (1) - mozku (2) - úrovni orgánu (3).
(1) = druhy šokujících prožitků
(2) = místa otisků šokujících prožitků v konkrétní části mozku
(3) = symptomy, resp. diagnóza (př. rakovina žaludku)