9. prosince 1988 bylo ve Vídni (AKH) přezkoumáno 7 případů. Cílem bylo zjistit,
zda klinické obrazy nemocí u pacientů
(rakovina, roztroušená skleróza, Crohnova choroba aj.)
jakož i průběh onemocnění odpovídají tomu, o čem vypovídá 1. biologický přírodní zákon GNM®,
tzv. Železné pravidlo rakoviny.

Verifikaci provedli Dr. Birkmayer a Dr. med. Elisabeth Rozkydal pod dohledem dalších pěti lékařů.
Výsledek: zjištěna stoprocentní shoda na všech třech úrovních (psychika, mozek, orgánová úroveň).
K potvrzení skutečností na psychické úrovni proběhly rozhovory
s pacienty (přímá anamnéza),
skutečnosti na úrovni mozku byly podloženy CT snímky mozku a
na orgánové úrovni vše
doložily rentgenové snímky a lékařské nálezy.
Většinu pacientů Dr. Hamer předtím nikdy neviděl.

Nalezené souvislosti byly přesvědčivé.[1]

Téhož roku si platnost prvního zákona Germánské nové medicíny® ověřil u své nemocné ženy
Dr. Michael Treven, zubní lékař z rakouského Gmündu.
Přítomni byli Dr. Hamer a Dr. med. Elisabeth Rozkydal
, praktická lékařka z Vídně.
Výsledek: platnost 1. biologického přírodního zákona byla
prokázána v celé jeho šíři, posuzovaná nemoc
měla synchronní průběh na všech třech úrovních (psychika, mozek, orgán),
k posouzení úrovně mozku byl k dispozici CT snímek.

Obr. 2

-----------------

Na lékařské konferenci v Mnichově 1989 byla ověřena správnost 1. biologického přírodního zákona
šestnácti lékaři na 27 pacientech, které Dr. Hamer nikdy předtím neviděl.
Výsledek: stoprocentní shoda s tvrzeními Dr. Hamera ve všech případech.

Obr. 3a
Obr. 3b

-----------------

Roku 1990 se uskutečnila lékařská konference ve městě Namur v Belgii. 17 lékařů se zde zúčastnilo přezkumu
na 6 pacientech, jež Dr. Hamer neznal. Výsledek: opět stoprocentní shoda. 

Obr. 4

Ve stejném roce došlo k ověření správnosti prvního z pětice biologických přírodních zákonů
na 20 pacientech v přítomnosti 30 lékařů z různých zemí v rakouském Burgau.

-----------------

1992 byla na popud Dr. Pfitzer z lékařské fakulty univerzity v německém Düsseldorfu přezkoumána správnost
1. Hamerova zákona na 24 pacientech s rakovinou a leukémií.
U všech pacientů, kteří se ověření správnosti zúčastnili, byly diagnostikovány minimálně ještě další čtyři nemoci (roztroušená skleróza, cukrovka, epilepsie, mozkový nádor, alergie, infekční choroby, tuberkulóza či sarkom).
Přezkum provedli prof. Dr. Stemmann
, vedoucí lékař dětské kliniky v Gelsenkirchen, a Dr. Elke Mühlpfort, úřední lékařka.
Výsledek:
Ve všech 24 případech bez výjimky byla shledána platnost biologických zákonitostí Germanische Heilkunde®,
a to pro každé dílčí onemocnění a na všech třech úrovních (psychika, mozek, orgánová úroveň).
Přestože byl děkanovi fakulty odeslán dopis s výsledky a konstatováním, že je na základě provedeného přísného
testu na reprodukovatelnost potřeba zákonitosti Germánské nové medicíny®

s největší pravděpodobností
považovat za správné, byla reakce univerzity nulová.[2]

Obr. 5a
Obr. 5b

-----------------

V roce 1993 přezkoumal úřední lékař a prezident Svazu úředních lékařů Dolního Rakouska Dr. Willibald Stangl
osobně ve spojitosti se soudním procesem, kdy na něho jeden pacient podal žalobu z důvodu,
že nezohlednil Železné pravidlo rakoviny (1. biologický přírodní zákon GNM®),
platnost tohoto zákona na 250 případech.
Výsledek: stoprocentní shoda.
O výsledku informoval Dr. Stangl písemně svaz a později zaslal dopis také univerzitě ve Vídni:
„Jako předseda naší vědecké společnosti Vás žádám, vážený pane děkane, abyste nechal věc univerzitou
přešetřit a dal Železné pravidlo rakoviny přezkoumat.“
(obr. 6a, 6b)
Během následujících 14 dní byla rodina Dr. Stangla telefonicky terorizována.
Sám lékař dostal předvolání před městský soud a bylo mu jasně naznačeno, že má svou žádost stáhnout,
jinak mu bude odebrána aprobace.
Dr. Stangl žádost
posléze skutečně stáhl.
Dr. Hamer a několik pacientů poslali v reakci na události dopis rakouskému kancléři.
Odpověď od něho nikdy neobdrželi.
Mlčela také média.
Jenom prezident se nevydával za zcela hluchého a přislíbil, že se o požadovaný přezkum zasadí.
Než k němu ovšem došlo, zestárl Dr. Hamer o pět let.
Jakou roli přitom sehrál sám rakouský prezident, není známo.

Obr. 6a
Obr. 6b

-----------------

V roce 2005 byla provedena studie v Dánsku, jež potvrzuje platnost prvních dvou
biologických přírodních zákonů Germánské nové medicíny® Dr. Hamera.

"Z naší analýzy je zřejmé, že první dva základní principy Hamerovy práce
(jeho první a druhý zákon) jsou ustálenými zásadami
současné holistické medicíny, dobře zformulované
židovským myslitelem Aaronem Antonovským, ve skutečnosti se však vracejí
zpět až k otci medicíny, Hippokratovi."

-----------------

V září 2006 se uskutečnilo další ověření správnosti biologických přírodních zákonů systému GNM®.
Tentokrát ve španělském Coin pod záštitou nezávislého svobodného vědeckého shromáždění
(Dr. Hamer ho nazval Wissenschafts-Thing).
Zúčastnilo se ho 12 lékařů a 15 pacientů. Přítomni byli též biologové, inženýři, pedagogové,
fyzici, lidé zabývající se přírodní léčbou, ale i zcela "normální lidé".

Většinu pacientů nikdo neznal. Několik představovalo starší případy. U nich pak bylo možné pozorovat proces uzdravování. Zkušební komise byla složena nejen z lékařů, ale i z ne-lékařů, kteří se velmi dobře vyznali v GNM®.
Do diskuse měli možnost zapojit se také pacienti.
Z akce byl pořízen filmový záznam.

„(…) potvrzujeme, že všech 14 představených případů bylo přezkoumáno podle
pěti biologických přírodních zákonů Germánské nové medicíny®.
Pokud byla fakta k přírodním zákonům k dispozici,
resp. bylo možné je otestovat, pak byly s těmito zákonitostmi
ve stoprocentní shodě.
Ve všech případech bez výjimky byl na všech třech úrovních – psychika, mozek, orgán – zjištěn
soulad s ohledem na průběh v čase."

-----------------

2011 uznala vláda v Nikaraguy Hamerovu GNM® za oficiální "léčebnou" terapii.

Obr. 8a
Obr. 8b

-----------------

Poznámka:
K přezkumu Germánské nové medicíny® došlo vícekrát, Dr. Hamer hovoří o minimálně třiceti přezkumech vystudovanými lékaři a lékařkami.



[1] O 14 dní později někdo poškodil vnitřní zařízení domu Dr. Birkmayera.
[2]
O rok později byl prof. Dr. Stemmann vyzván, aby přestal pracovat. Na jeho oddělení mu byl přidělen dětský psychiatr.