KOSTRA, někdy také skelet (z řeckého skeletos – vysušené tělo, mumie), dodává tělu tvar a má celou řadu funkcí:
opora, ochrana, pohyb, tvorba krve, ukládání minerálních látek.

Tělo dospělého člověka obsahuje přibližně 206 kostí. Klouby, chrupavky, vazy a šlachy jednotlivé kosti spojují a stabilizují.
Všechny zmíněné typy pojivové tkáně (vyjma okostice) jsou mezodermálního původu (nový mezoderm).
Jejich řídícím centrem je bílá hmota velkého mozku.

Kosterní svaly, které se pomocí šlach většinou na kosti upínají a umožňují pohyb kostí směrem k sobě či od sebe,
řídí rovněž velký mozek. Je tu však třeba rozlišovat: Výživu příčně pruhovaného svalstva má na povel bílá hmota velkého mozku,
zatímco inervace svalů je řízena mozkovou kůrou. Tyto speciální programy jsou ale obvykle propojeny, tj. probíhají současně.

Pohybový aparát je nejvděčnější část těla, pokud jde o hledání a přiřazování biologických konfliktů.

Generalizovaný konflikt se týká celého člověka (projevuje se na páteři), lokalizovaný konflikt určité části těla.
Každá část kosterního systému má vlastní specifický obsah konfliktu.

Biologický konflikt: pokles vlastní hodnoty / sebeúcty ve vztahu k práci, partnerovi, rodině, sportu, vzhledu

Něco se nepovedlo nebo pokazilo. Podali jsme špatný výkon (sportovní či intelektuální). Prožili si neúspěch (v práci, ve škole,
ve vztahu apod.). Ztratili jsme postavení. Byli jsme poníženi, pokáráni, zneváženi či zneužiti. Prožíváme hluboký pocit viny, studu. Nepřijímáme své stárnutí („Nejsem už k ničemu, patřím do starého železa…“) apod.

Příklady:
rameno + nejsem dobrá matka / dobrý partner
ruka a prsty + nedostatečná šikovnost, "věc" jsme špatně uchopili
hrudní páteř + cítím se pokořen životem
bederní páteř + centrální / generalizovaný kolaps sebeúcty "to neustojím, ten tlak nemohu ustát“
kyčle + nemohu se prosadit
koleno + chybějící uznání či neuspokojené ambice ve spojitosti se sportovními aktivitami atd.

1. FÁZE (konflikt je aktivní, stres):
úbytek tkáně v kostech (osteolýza - nadměrné odbourávání kostní hmoty), kloubech apod.;
snížená látková výměna, útlum krvetvorby v kostní dřeni (chudokrevnost)

2. FÁZE (konflikt je vyřešen, probíhá hojení):
obnova tkáně za doprovodu zánětu (zvýšená látková výměna), otoku, zarudnutí a bolesti;
harmonizace krvetvorby – dočasná nadměrná tvorba krevních buněk (leukémie) 

Biologický smysl:
OBECNĚ – zesílení kostí, chrupavek, vazů aj.
Po skončení "speciálního programu" je postižené místo silnější než dřív (podobně jako je tomu u zhojené zlomeniny).
Biologickým smyslem bolestí je přinutit jedince ke klidu, aby mohla být "oprava“, resp. návrat
do původního stavu proveden řádně.

! U lehčích konfliktů to zpravidla odnášejí měkčí tkáně jako chrupavky, šlachy, vazy.
Na kostech a kloubech se manifestují těžké konflikty. !

! Konflikty spojené s poklesem sebehodnoty, sebedevalvací, jsou určitou výjimkou a nemusí jim nutně předcházet 
 jednorázový šokující prožitek (DHS). K aktivaci speciálních programů dochází i v důsledku nedramatických, plížívých, hlodavých pocitů. Např. když delší dobu věříme, že jsme k ničemu, nebo jsme přesvědčeni, že něco nevydržíme či neustojíme. !

! Ne všechny potíže s pohybovým aparátem mají příčinu v našem niterném prožívání, na vině může být právě tak
dlouhodobé špatné držení těla, nedostatečný pohyb, jednostranná zátěž, extrémní sporty atp. !

Poznámka: Nutné zohlednit stranu pro partnery / matku-dítě (u praváků je stranou pro partnery pravá část těla, u leváků je to naopak).
Může jít i o lokální konflikt.

 ! PRO DETAILNÍ INFORMACE SI SKOČTE NA "SYMBIÓZU ŽIVOTA" S PŘEKLADY PŘEVÁŽNĚ Z ANGLIČTINY. !