Alergie na ořechy

Michal měl více než 30 let alergii na ořechy – především na arašídy a vlašské ořechy. Trpěl následujícími příznaky: škrábání a obtížné polykání v krku, zvýšená tvorba slin, otok v krku a na sliznici ústní dutiny.

Pokud jde o šokující prožitek (konflikt), týkají se zmíněné tkáně neschopnosti něco spolknout, uvíznutí sousta v hrdle, situace, kdy nejsme schopni, anebo nesmíme něco vyplivnout atp. Buď to mohlo souviset přímo se samotnými ořechy nebo si Michal situaci takto abstraktně zinterpretoval a ořechy se prostě jen vyskytly ve stejnou dobu.

Michal si nejasně vzpomínal na několik různých situací, které mohly s touto příčinou souviset – jenomže se všechny odehrály, když mu bylo tak 8 nebo 9 let. Nevzpomínal si proto na žádnou z nich detailně. V jeho případě jsme se tak pokusili o jakési „obrazné vyřešení“ bez přesné znalosti příčiny.

A pravděpodobně proto bylo nutné provést hned několik experimentů za sebou.

Jejich podstatou bylo, že si Michal při jezení ořechů zvědomil, že nyní jí ořechy dobrovolně a že je může kdykoli vyplivnout, pokud bude chtít. To také pokaždé udělal. Dále si zvědomil, že ho teď a tady nikdo k ničemu nenutí a ani mu nebere nic, co by chtěl moc mít nebo co by chtěl nutně jíst.

Napoprvé ochutnal vlašský ořech. Dostavily se mírné příznaky, které trvaly kratší dobu než obvykle. Současně však byl jeho vnitřní alarm, že by mu mohl ořech ublížit, ještě stále velmi hlasitý – což může samo také vyvolat lokální pocit „tohle nechci do pusy“ a vést k příznakům popsaným výše. Jde o naprosto stejný obsah (konfliktu).

Druhý pokus provedl Michal s arašídy. A zůstal bez příznaků!

Motivován touto skutečností zopakoval ještě několikrát pokus s vlašskými ořechy. A byl pokus od pokusu úspěšnější – nejprve pociťoval jen velmi mírné obtíže v krku a lehce zvýšené slinění na pravé straně úst… potom vnímal už jen zvýšené slinění... a nakonec jeho organismus nereagoval vůbec.

Na Michalově případu je hezky vidět, že by se člověk neměl nechat hned odradit, pokud se napoprvé dostaví jen dílčí úspěch (anebo dokonce neúspěch).

Michal si rovněž pokaždé zvědomoval malinko jiné nuance, prováděl řešení v odlišných situacích – a po celkem 5 nebo 6 pokusech vymizela jak alergická reakce na arašídy, tak i ta na vlašské ořechy!

Samozřejmě byl z výsledku experimentů nadšený, protože ořechy miluje. Nyní si je může opět dopřávat podle chuti... 

Sám k tomu napsal následující řádky:

Potom jsem začal dělat pokusy. První pokus s vlašskými ořechy vyvolal ještě obvyklé příznaky. Proto jsem se poradil s Ingmarem[1], který mi dal užitečné rady a tipy, jak bych mohl experiment upravit. Napodruhé jsem už neměl téměř žádné příznaky a pak už to bylo víceméně vyřešené! A u arašídů to zabralo okamžitě, nedostavila se žádná obvyklá reakce! Samosebou to bylo pro mne převratné, protože 30 let – od mé první vzpomínky na alergickou reakci je to odhadem 30 let – jsem si uvědomoval, že nemohu ořechy jíst. Kdykoli jsem si to uvědomil, vlastně ne, dokonce ani nezáleželo na tom, jestli jsem si to uvědomil – mohl jsem sníst ořech i nevědomky, byť jen ve stopovém množství –, moje tělo to nějak identifikovalo a způsobilo, že se mi vytvořil  v krku otok, měl jsem obtíže s polykáním, k tomu mě v krku škrabalo a svědilo... V některých případech mi otékaly dokonce i jiné části ústní sliznice!

Zdroj (Fall 13)



[1] Ingmar Marquardt je konzultant GNM® a autor dílčího projektu, resp. kurzu, v jehož rámci se zájemci pokoušejí zbavit svých letitých alergií.

Košík

Košík je prázdný.